V Praze se nyní koná Čínské investiční fórum, věříte v jeho úspěch a v uspořádání příštího ročníku i dalších?

China Investment Forum Čínské investiční fórum patří mezi důležité formy realizace rámce „16+1“. Ta slouží jednak k podpoře obchodní a investiční spolupráce mezi Čínou a Českem, ale také k povzbuzení ekonomické a obchodní výměny a spolupráce mezi Čínou a všemi zeměmi střední a východní Evropy. Od založení tohoto fóra bylo dosaženo mnoha pozitivních výsledků, a tudíž se obecně očekává, že bude možné pořádat ho i nadále. Věřím, že pokud bude fórum přispívat ke spolupráci „16+1“ a bude znamenat reálný přínos pro lidi z Číny a ze zemí střední a východní Evropy, bude mít určitě silný náboj. A věřím zároveň, že se bude nejen nadále pořádat, nýbrž bude stále lepší. Všechny zúčastněné strany této akci přikládají velkou důležitost, program je velmi bohatý a věřím, že prostřednictvím výměny na fóru bude možné ještě lépe propojit iniciativu „Pásmo a stezka“ s rozvojovými strategiemi zemí střední a východní Evropy a se strategií Evropské unie „Euro-Asian Connectivity Strategy“, což přinese neomezené všestranně výhodné obchodní příležitosti podporující společný rozvoj.

Co považujete za silné stránky české ekonomiky? Jakým způsobem je možné proniknout na čínský trh a přilákat čínské spotřebitele?

Česká republika je členem Evropské unie a důležitou zemí střední a východní Evropy. Díky své poloze v centru Evropy má komfortní dopravní spojení se sousedními zeměmi. Je to také důležitá země ležící na ose projektu “Pásmo a stezka” a plně podporuje iniciativu “Spolupráce 16 + 1”. Česká republika má významnou průmyslovou základnu, řada jejích průmyslových odvětví zaujímá přední místo v regionu i ve světě. České automobily, obráběcí stroje, textilní stroje, optické přístroje, ekologická zařízení, biofarmaceutika, pivovarnictví jsou známé po celém světě. Vidíme také, že Česká republika implementuje strategii Průmysl 4.0 a úroveň využívání digitalizace a umělé inteligence se neustále zvyšuje. Premiér Andrej Babiš ve své vizi pro Českou republiku do roku 2035, tedy v knize „O čem sním, když náhodou spím“, napsal, že smart cities a smart vesnice jsou důležité cíle, kterých se v budoucnu bude snažit Česká republika dosáhnout. V budoucnu budou Čína a Česká republika nacházet široký prostor pro rozvoj spolupráce při hledání společných strategických řešení, při modernizaci průmyslu a zlepšování úrovně digitalizace a umělé inteligence. Čína je obrovský trh s 1,3 miliardy obyvatel. Čína se už stala nejdůležitějším zahraničním trhem pro společnosti Home Credit a Škoda Auto. Věřím, že spolu s dalším prohlubováním reforem v Číně a díky širšímu otevírání se světu, se bude nadále zlepšovat životní úroveň čínského lidu a na čínský trh se tak dostane čím dál tím více zajímavých produktů a technologií z České republiky.

Může být čínská ambasáda mostem, který spojuje Čínu a Českou republiku?

Jeden český přítel mi řekl, že v ohledu na počet obyvatel a rozlohu je Česká republika prostě malá země. Avšak v Číně máme rčení „Někdy se může stopa zdát krátká, zatímco palec dlouhý“. Znamená to, že se musíme aktivně učit ze silných stránek ostatních, abychom kompenzovali své nedostatky. V Česku pracuji zatím krátkou dobu, ale už vnímám, že tato země má mnoho jedinečného a že například v oblasti ochrany kulturního dědictví, školství, zdravotnictví nebo zimních sportů se zde můžeme hodně naučit. Jak řekl prezident Si Ťin-pching, „Touha lidí po lepším životě tvoří cíl našeho úsilí.“ Prostřednictvím vzájemného učení a reflektování můžeme lépe využít potenciál vzájemné spolupráce a prohlubovat naše strategické partnerství, což je ve společném zájmu lidí obou zemí.

Jako velvyslanec v České republice jsem připraven spolu se svými kolegy usilovat o to, abychom budovali most čínsko-českého přátelství a sloužili spolupráci mezi národy našich dvou zemí.

Jste v České republice rovný měsíc. Jaké jsou vaše první dojmy z Prahy a případně ze zbytku země, který jste za tu dobu stačil navštívit?

Na Ministerstvu zahraničních věcí Čínské lidové republiky pracuji skoro třicet let a pověření úřadem velvyslance v České republice považuji za velkou čest a zároveň za velkou odpovědnost. Od nástupu do úřadu jsem se dostal do kontaktu s lidmi napříč českou společností, a díky tomu jsem hluboce pocítil pracovitost, zkušenosti, vřelost a profesionalitu Čechů. Při procházkách Prahou jsem si všímal dlouhé historie českého národa, jeho bohaté kultury, krásného prostředí a skvělého řádu, který zde panuje. Využil jsem možnosti navštívit Mezinárodní strojírenský veletrh v Brně, kde jsem se přesvědčil o silné průmyslové základně republiky a o zdejších vynikajících inovačních schopnostech. Dá se říct, že čím víc se toho o Česku a Češích dozvídám, tím víc se mi tu líbí. Současně roste i moje motivace a důvěra, že zde odvedu dobrou práci.

Na jakých základech mohou česko-čínské vztahy stavět především?

Čínsko-české vztahy mají hluboký historický základ. Česko bylo jednou z prvních zemí, které s novou Čínou navázaly diplomatické styky, což v Číně zanechalo velmi dobrý dojem. Na začátku padesátých let poskytlo tehdejší Československo Číně přes 670 zemědělských strojů a ve městě Cangzhou v provincii Hebei byla založena Farma čínsko-československého přátelství o rozloze více než 6660 hektarů, která tehdy byla nejvíce mechanizovanou farmou v celé zemi. Na této farmě jsou dodnes zachovány sochy českých odborníků a čínských traktoristů, které Češi zaučovali. V roce 1959 se prvního ročníku strojírenského veletrhu v Brně zúčastnila čínská delegace vedená tehdejším místopředsedou Státní rady Xi Zhongxunem.

V současnosti za společného úsilí obou stran vstoupily čínsko -české vztahy do nejlepšího období v historii. Prezident Si a prezident Miloš Zeman se během několika krátkých let setkali už šestkrát a dosáhli významného konsenzu ohledně prohlubování politické důvěry a podpory vzájemné výměny a spolupráce ve všech oblastech. Největšího pokroku bylo dosaženo v březnu roku 2016, kdy prezident Si Ťin-pching uskutečnil historickou státní návštěvu České republiky a obě strany uzavřely strategické partnerství. Prezident Zeman zanedlouho povede delegaci, která se zúčastní prvního ročníku Čínského mezinárodního veletrhu dovozu v Šanghaji, China International Import Expo. Čínsko-české vztahy mají stále bohatší obsah a jejich význam již překročil bilaterální rozměr. Česká republika je důležitým partnerem Číny také v rámci iniciativy „Pásmo a Stezka“ a spolu- práce ve formátu „16+1“. Zároveň se těšíme, že v budoucnosti budou čínsko-české vztahy ještě lepší.

Jaký je hlavní cíl zmíněného China International Import Expo?

V současné době už nastala transformace čínské ekonomiky z fáze rychlého růstu do fáze takzvané high quality economy. Vidíme neustálý nárůst poptávky po kvalitním a osobitém zboží a službách. V následujících pěti letech doveze Čína zboží a služby za více než 10 bilionů amerických dolarů. Doufáme, že díky tomuto prvnímu roční- ku China International Import Expo se nám podaří vybudovat otevřenou platformu pro mezinárodní spolupráci, s jejíž pomocí se do Číny dostanou zajímavé, osobité a konkurenceschopné služby a zboží z celého světa. China International Import Expo je první veletrh na světě pořádaný státem, jehož hlavním tématem je import. Zároveň jde o politické vyjádření čínské vlády, že podporuje a nadále bude podporovat novou etapu otevírání se světu na vysoké úrovni.

Česká vláda považuje China International Import Expo za velmi důležitý. Pro české podniky zarezervovala výstavní plochu o rozloze téměř 500 metrů čtverečních. Delegaci českých podnikatelů, kteří se zúčastní veletrhu, povede sám prezident Zeman. Přál bych si, aby česká média o veletrhu přinášela co nejvíce informací a napomohla ještě širší účasti předních českých firem a společností. Aby se na čínský trh dostalo ještě více českých výrobků a služeb nejvyšší kvality, a tím se podpořil vzájemně prospěšný rozvoj obou našich zemí.

Rozhovor vydala Česká tisková kancelář. Celý rozhovor najdete zde: https://www.ceskenoviny.cz

Zdroj Foto: ČTK/Ceskenoviny.cz

Celý rozhovor najdete zde: https://www.ceskenoviny.cz

Zdroj Foto: ČTK/Ceskenoviny.cz

„Jsem ráda, že jsem zhruba po roce znovu zpět v České republice,“ sdělila XU Jinglei během slavnostního večera. Přicestovala do Prahy zhruba rok poté, co zde spolu se svým štábem film natáčela.

„Nemyslím si, že je to mým nejlepším dílem, ale je to film, který mě nejvíce dojal,“ říká o svém snímku. Dokonce ji prý i rozplakal. „Myslím si, že jsem hodně rozumným člověkem, ale stalo se, že jsem plakala při stříhání a sledování kamery a byla jsem v mnoha chvílích hodně dojatá. Dojala mě i krásná pražská kulisa a zdejší atmosféra a památky. Většinou odlétám z místa po skončení natáčení, ale tentokrát jsem tady po skončení zůstala o týden déle,“ svěřila se XU Jinglei, která si ve filmu též zahrála jednu z klíčových rolí.

Stále si prý pamatuje, jak sledovala na monitoru jednoho z českých herců, kteří ve filmu účinkují, právě v akci, když ji daná scéna dojala. „Považuji se za racionálního člověka, ale tohle bylo opravdu jedinečné.“

V Praze strávila režisérka krásné tři měsíce. „Pamatuji si, bylo to ve tři ráno, jak jsme se s kolegy ze štábu procházeli po městě a Karlově mostě a leželi jsme na Staroměstském náměstí a počítali hvězdy…,“ vzpomínala XU Jinglei s tím, že navštěvovala spolu s filmaři také pražské kluby. „Byly to krásné dny,“ dodala.

Praha ji svou atmosférou učarovala. „Obdivovala jsem krásu Prahy, když jsem procházela mezi starými domy různých století. Připadala jsem si, že jsem se vrátila zpátky do minulosti,“ vysvětlila své okouzlení. A dále dodala: „Je to město plné krásy a šarmu. Mnohem více se mi líbil tříměsíční pobyt tady v Praze, než se jen dívat na ty krásné fotky Prahy.“

Kdyby se naskytlo další vhodné téma, natáčení právě zde by klidně ráda zopakovala. „Pokud se objeví vhodné téma filmu, které by se hodilo natáčet tady v Praze, tak se určitě ráda vrátím. Prahu jsem zvolila především kvůli tomu, že od malička známe Milana Kunderu a z fotografií krásné krajiny České republiky, proto mě Česká republika vždy lákala,“ uvedla režisérka.

Její film spatřilo v čínských kinech zhruba deset milionů diváků. Čeká se, že další desítky milionů diváků jej budou sledovat v televizi nebo prostřednictvím internetu. A to je velmi dobrá reklama pro Českou republiku, jak ostatně i sama režisérka přiznává. „Je pro nás dobrou zprávou, že tento film shlédlo tolik lidí, ale špatná zpráva je, že mnohem více diváků si pochvaluje krásu Prahy než samotný film,“ pousmála se XU Jinglei. A dodala: „Díky tomu filmu se rozhodlo hodně diváků, že se pojedou podívat do Prahy, a tak jsem velmi ráda, že jsem mohla představit divákům město, které velmi miluji.“

Závěrem řekla: „Doufám, že se vám bude tento film líbit. Je to jen takový jednoduchý romantický film, ale věřím tomu, že právě láska a krása bude tím jediným motorem pro náš další život. Nakonec doufám, že bude více čínských a českých filmů, které naváží spolupráci.“

Čeští diváci budou moci prvně snímek spatřit na podzim.

Za těmito účely uzavřel v roce 2013, po předchozích jednáních, Moravskoslezský kraj Memorandum o dalším rozvoji spolupráce s jednou z nejrozvinutějších čínských provincií Jiangsu. V metropoli této provincie, v Nankingu, jej podepsal hejtman Moravskoslezského kraje pan Miroslav Novák (na snímku). Ten se v roce 2014 účastnil také pracovní cesty ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka do Číny, která měla napomoci k bližšímu seznámení čínských investorů s investičním prostředím v České republice. Zástupci kraje zde představili průmyslové zóny v regionu a jejich připravenost pro strategické investice v oblasti zpracovatelského průmyslu, IT technologií a technologických center. Příkladem úspěšné investice a připravené infrastruktury pro investory je například strategická průmyslová zóna v Nošovicích, dále to jsou průmyslová zóna v Ostravě-Hrabové a strategická průmyslová zóna v Mošnově.

Hejtman kraje pan Miroslav Novák se v srpnu 2014 také účastnil dosud největšího setkání mezi zástupci regionů střední a východní Evropy a čínských provincií China Investment Forum (CIF)  a Local Leaders Meeting (LLM) v Praze. Představitelé českých a čínských regionů zde podepsali Memorandum o založení Asociace guvernérů Čínské lidové republiky a reprezentantů regionů zemí střední a východní Evropy, která má pomoci k dalšímu rozvíjení vzájemných vztahů.

Následující rozhovor poskytl právě hejtman Moravskoslezského kraje pan Miroslav Novák

Pane hejtmane, proč má podle Vás smysl orientovat se právě na Čínu?

Čína je druhou největší ekonomikou světa a mezi těmi nejrychleji rostoucími soupeří s Indií. Je to obrovská příležitost pro Českou republiku a jsem přesvědčen, že podceňovat čínský trh je obrovská chyba.

K čemu může spolupráce s Čínou Moravskoslezskému kraji pomoci?

Primárně se jedná o zaměstnanost, tedy o vytvoření nových pracovních míst, která vzniknou alokací nové investice. Každá investice zachovává v regionu stopy – už samotná výstavba a realizace je z velké části obvykle prováděna místními firmami a také to znamená oživení například stavebního trhu a trhu služeb v regionu. To vše může přinést zvýšení životní úrovně obyvatel Moravskoslezského kraje.

V čem jsou ve spolupráci s Čínou konkrétní příležitosti pro Moravskoslezský kraj?

Není to pouze oblast investic, byť je právě ta nejvíce sledována. Čínským partnerům během našich jednání stále předkládáme strukturovanou nabídku pro čínské investice v našem regionu. Například při poslední cestě ministra Mládka, kterého jsem doprovázel do Číny letos na jaře, byly součástí podnikatelské delegace i firmy podnikající v Moravskoslezském kraji. Vyzdvihl bych Tatru Kopřivnice, která tam absolvovala několik úspěšných jednání. Věříme, že vše dotáhnou do konce a Tatra se vrátí a uspěje na čínském trhu.

Jednáte o investicích do průmyslových zón. Už se podařilo dohodnout na nějakém konkrétním řešení, konkrétní investici?

Je naivní, když si někdo myslí, že během jednoho roku se s čínskými partnery realizuje nějaká významnější investice. Ta jednání jsou během na delší trať, minimálně na dva, tři roky, než se celá problematika dořeší. Důležité je při tom i vnitropolitické klima, partnerství mezi regiony. A to nejde jenom o Moravskoslezský kraj. Na národní úrovni dochází v česko-čínských vztazích k posunu, který je zřetelný až během posledního roku a s nástupem vlády Bohuslava Sobotkovy je ještě intenzivnější. Když jsem v srpnu 2014 na China Investment Foru hovořil s čínským vicepremiérem za přítomnosti našeho ministra zahraničí, tak čínský vicepremiér kladl důraz na českou stranu, aby rozhovory o vzájemných investicích mohly dále hlouběji pokračovat a vztahy mezi oběma zeměmi byly dále prohlubovány, aby nevznikla opět ta bariéra, která v vzájemných vztazích existovala v minulosti.

S jakými výsledky tedy probíhají jednání o investicích do průmyslových zón v Moravskoslezském kraji?

Není nic konkrétního, že by se objevila společnost pevně rozhodnutá nebo vážně přemýšlející o vstupu na český trh, respektive o umístění svých výrobních kapacit do Moravskoslezského kraje. V srpnu na China Investment Foru jsem absolvoval jednání s představiteli provincie Jiangsu, což je naše partnerská provincie, kde jsme si jasně vydefinovali strukturu nabídky Moravskoslezského kraje. Jednali jsme například i o možnosti využívání ostravského letiště pro dopravní přepravu, bavili jsme se také o tom, jakým způsobem případně založit společné podniky v Moravskoslezském kraji. Na základě navázané spolupráce je tady opravdu zásadní příslib ze strany představitelů čínské samosprávy, že tyto věci posuneme dál. I tato jednání a dohody jsou důležité, tak jako je důležité to politické klima a vztahy mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou. V Číně je pak ještě důležité, že jsou s tím srozuměni a souhlasí s tím političtí představitelé jednotlivých provincií a čínské vlády.

Jednáte jen o investicích, nebo ještě o nějakých dalších příležitostech?

Škála bodů pro naše vzájemná jednání je vždy široká. Kde jsme v této chvíli nejdál, to je spolupráce mezi univerzitami. Například Vysoká škola báňská – technická univerzita, už má svoje partnery na čínské straně. V Ostravě již studují první desítky čínských studentů. Dojednávají se podmínky pro výměnu pedagogů a celých výzkumných týmů. Dohodnout takovouto spolupráci, to představuje celou škálu jednání.

Uvedu další příklad. Když jsem byl v roce 2013 na samotné delegaci Moravskoslezského kraje v Číně, kde jsme podepisovali dohodu s partnerskou provincií Jiangsu, tak mě při této cestě doprovázel i ředitel Janáčkovy filharmonie, v podstatě druhého největšího symfonického orchestru v České republice. A v letošním roce již ostravští filharmonici vystupovali v čínských koncertních sálech.

Zmínil jste, že oblast spolupráce mezi vysokými školami už je nastartována. Kam se může posunout dále kromě výměnných pobytů studentů?

Je obrovský zájem o výměnu pedagogů a především expertních týmů v rámci vědy a výzkumu. Ostrava se stala jedním z center inovace. V podstatě na zelené louce zde vznikl superpočítač, který patří mezi stovku nejvýkonnějších počítačů na světě, a to je také nabídka pro Čínu v rámci vývojových projektů. Spolupráce prostě musí existovat v mnoha škálách. Máme samozřejmě zájem o investice, o pracovní místa, ale jsme ještě raději, když investor k nám do regionu lokalizuje svoji výzkumnou základnu.

Inspirujete se u rozvojových projektů v oblasti technologií či spolupráce vysokých škol zahraničím? Například v některých západních zemích už tyto mechanismy fungují. Nejste v tom v rámci ČR a zemí naší provenience průkopníci?

Já bych neřekl, že jsme průkopníci. Určitě využíváme evropských zkušeností z regionů, jejichž hospodářství bylo podobně zaměřeno jako to našeho kraje. Když budu hovořit ve srovnání Moravskoslezského kraje, tak podobným procesem transformace hospodářství ze zaměření na těžký průmysl, zjednodušeně řečeno u nás na uhlí a ocel, prošly i další evropské regiony. Třeba Porýní. A není to jenom Evropa, ve Spojených státech prošel stejným procesem Pittsburg. Našim partnerem je například Lotrinsko, které také prošlo podobnou anabází a my s našimi partnery komunikujeme a snažíme se vyvarovat chyb, které udělali oni a naopak se z těch kroků, které byly realizovány v zahraničí, poučit. Je to pro nás poučné.

Už jste zmínil změnu vládní politiky směrem k Číně. Jak tato změna pomohla konkrétně Moravskoslezskému kraji?

Musím říci, že významně. Už s nástupem úřednické Rusnokovy vlády se probořily ledy. Samozřejmě s pevnou politickou vládou vzešlou z parlamentních voleb má politika jasný směr a je to i jasný vzkaz Čínské lidové republice, že Česká republika má zájem o dlouhodobé a stabilní partnerství.

Zaznívá ale také kritika vztahů s Čínou. Jak ji vnímáte?

Jsem přesvědčen, a vychází to z mého hlubokého přesvědčení a není to jen ve vztahu k Číně, že Česká republika je na zahraničním světově politickém rybníce tak malým hráčem, že by neměla být tím, kdo radí zemím jako je Čína, jakým způsobem mají realizovat svoji vnitrostátní politiku. A nemusí to být jenom Čína, může to být i Indie nebo další velké země. Já si myslím, že v České republice máme mnoho svých vlastních problémů a dokud si nevyřešíme své vlastní problémy, tak bychom neměli přespříliš radit ostatním.

Na CIF 2014 byla založena Asociace guvernérů Čínské lidové republiky a reprezentantů regionů zemí střední a východní Evropy. K čemu napomůže?

Čína se stala téměř lídrem světové ekonomiky, je i významným hráčem v otázkách zahraniční politiky. Takzvanou Varšavskou iniciativou Čína projevila zájem o utužování vztahů mezi zeměmi střední, východní a jihovýchodní Evropy a Čínské lidové republiky. Jsem velmi rád, že se podařilo na summitu CIF, který byl v rámci formátu jedna plus šestnáct zemí pořádán v Praze, povýšit tu úroveň, řekněme generální, to znamená mezivládní i na úroveň regionální a že stojí na partnerství ve stejném formátu vzniknou i na té úrovni krajů či provincií.

Mohly by být vztahy na úrovni českých regionů a čínských regionů ještě rozvinutější a intenzivnější?

Určitě. Ale opět se vrátím k tomu, co už jsem říkal. Současná situace hodně vyplývá ze stavu, jakým způsobem dříve Česká republika k Číně přistupovala. Například i země jako je Německo a Francie, velké evropské ekonomiky, otázku lidských práv nehází za hlavu, ale podstatná je pro ně ekonomická výměna a za tímto účelem dělají ústupky. Nelze, znovu to říkám, ignorovat nejrychleji rostoucí ekonomiku.

Jak hodnotíte konání a průběh CIF a LLM 2014?

Byla to akce, která se stala asi největším odborným fórem s největším zastoupením představitelů Číny, a to až na úrovni řekněme samosprávné. To znamená úrovni vládní nebo těch jednotlivých provincií, tak samozřejmě je obrovská podnikatelská mise na to partnerství regionu, tak je vidět, že zúčastněných patnáct procent provincií Číny jasně dokazuje, že i z čínské strany je zájem.

V čem vám pomáhá činnost Komory. Jak její působení hodnotíte?

Jsem přesvědčen, že Komora udělala velmi důležité předpolí pro česko-čínské vztahy. V době, kdy Čína byla v České republice téměř zakázané slovo, Komora těmi malými krůčky vybudovala takovou pozici, že dnes skutečně máme na čem stavět. Mnohem hůře by se pracovalo, kdyby nebylo kontaktů, které Komora vyvíjela a rozvíjela v dobách, kdy Čína nebyla prioritou pro Českou republiku. To bychom teď začínali od nuly.

Budhistický chrám v Šaolinu byl založený už v pátém století. Dnes je nejen navštěvován turisty, ale zdejší tradiční bojové umění představuje skupina mnichů během svých vystoupení po celém světě.

Členkou delegace zástupců čínských kulturních institucí a organizací, která ČR navštívila v létě, aby poznávala českou kulturu a hledala partnery, byla i paní Lisa Liu, manažerka pro zahraniční spolupráci ze střediska bojového umění Shaolin Temple Wushu Training Center z provincie Henan. Při té příležitosti jsme ji požádali o rozhovor.

Proč jste sem do České republiky přijela?

Tato cesta měla dva cíle. Naše delegace vyhledává a následně nakupuje kulturní programy, které se představí v Číně. Přijela jsem sem hledat určitou inspiraci a určitou možnost spolupráce s českými partnery. Uvažujeme, jak bychom například mohli obohatit vystoupení v rámci kulturního programu, který představuje naše bojové umění. Určitě víte, že Shaolin je místo, odkud pochází čínské kung-fu. Od roku 1988 dosud posíláme do zahraničí řadu delegací právě s vystoupeními, která představují toto bojové umění. Nyní chceme obohatit jejich obsah o další kulturní prvky, aby to celé vystoupení bylo umělecké a získalo ještě větší popularitu.

V průběhu své návštěvy v České republice jsem viděla spoustu tanečních souborů a jejich vystoupení jsou velmi zajímavá. Přemýšlela jsem při tom o tom, jestli bychom nemohli navázat s českými producenty nebo choreografy spolupráci, aby nám obohatili program našeho vystoupení.

Jaký byl další cíl Vaší cesty?

Samozřejmě také bychom rádi propagovali kulturu a umění Shaolin tady v České republice a navázali spolupráci a partnerství v oblasti zřízení středisek pro bojové umění. V současné době jsme vytvořili standardizace našeho kung-fu. V zahraničí už jsou centra nebo střediska tohoto bojového umění a spolupracujeme spolu s našimi partnery. Lidé, kteří se tam chodí bojové umění učit, mají stejný úbor Shaolin a také se odlišují podle úrovně. Udělali jsme pro to standard. Kdo postoupí o úroveň dál, ten se to pozná podle barvy odznáčku, který nosí na sobě. V minulosti některé školy, které pocházejí z lokality odkud je Šaolin, také v zahraničí zřizovaly střediska a centra bojového umění, ale kvalita výuky je různá. Pak se stalo, že jsme slyšeli i kritiku, že máme v rámci Šaolinu chaos. Proto jsme se rozhodli vytvořit standardy, abychom dali všechno do pořádku a mělo to systém.

Druhým cílem té mé návštěvy tedy bylo vyhledávat možnosti spolupráce tady v Česku ve smyslu, že by náš český partner zřídil nové centrum nebo středisko kung-fu. My bychom mu třeba mohli dodat naše trenéry. Nebo ten, kdo již zřídil a provozuje takové středisko nebo centrum, může přijít na školení k nám do Šaolinu. Potom podle naší pravidelné standardizace provádí výuku a vyhodnocení výsledků svých studentů. My už takto působíme v Austrálii, v Houstonu v Americe a letos ve Vídni zakládáme naši třetí pobočku v zahraničí. Je tedy možnost mít podobného partnera, který by mohl zřídit a provozovat další pobočku, i v Česku.

Už jste nějakého zájemce našli?

Cílem návštěvy našeho týmu bylo především vyhledávat české umění, které bychom mohli nabídnout čínským divákům. Jsem však ráda, že jsem měla možnost setkat se v průběhu této návštěvy se spoustou dobrých lidí, se kterými bych ráda udržovala kontakt. Postupně bychom takového partnera v Česku dále hledali.

Rozhlížíte se ohledně zřízení takových center kung-fu i jinde po Evropě?

Jsme v jednání s našimi partnery i v jiných zemích, například v Rusku, ve Francii. Právě jsme ve fázi, kdy dolaďujeme konkrétní podmínky a konkrétní formy spolupráce. Třeba Amerika nebo země západní Evropy, to jsou země, do kterých pravidelně vysíláme naše soubory, takže tam máme spoustu kontaktů, kdežto východní a střední Evropa je oblastí, kde kontakty příliš nemáme. Proto je pro nás klíčové sehnat partnera v této lokalitě.

Zmiňovala jste, že byste uvažovali třeba i o českém choreografovi. To myslíte, že by navrhoval vaše vystoupení?

Samozřejmě to je na dohodě obou stran. V případě, že se nám podaří na základě vzájemné spolupráce vytvořit jedno vystoupení, ve kterém by byly prvky jak evropské, tak i našeho umění, byli bychom rádi. Proto je však zapotřebí, abychom měli v týmu místního člověka, aby přesně chápal, co místní diváci chtějí a viděl rozdíly, než kdybychom to dělali pouze my v Číně bez znalostí potřeby ať už českého trhu nebo trhu dané země.

Šaolin je vlastně čistě čínská kultura a naše představení je čistě čínské vystoupení na rozdíl třeba od některých jiných bojových umění, do kterých se vnáší i jiné prvky. Proto je pro nás důležité, aby se do vystoupení vnášelo i něco, co je zajímavé a přijatelné pro diváky ze západu.

Jak se Vám v České republice líbilo?

Osobně budu mít na Česko krásné vzpomínky. Zejména děkujeme za most, který tady pro nás vybudovala Komora a díky němuž může být spolupráce velmi snadná a velmi rychlá.

Proč jste přijeli na návštěvu České republiky?

Máme tři cíle. Ten první je seznámit se s českou kulturou. Neřekl bych s kulturou všeobecně, ale přesněji s takovou, která se odehrává na pódiích. Čína v současné době dosáhla obrovského úspěchu a vyvolává pozornost celého světa, ale přeci jen od doby zavedení politiky otevření se ke světu je to teprve třicet let, to znamená od reformy čínské ekonomiky. Pokud se jedná o reformy v oblasti kultury, je to ještě kratší doba, tedy méně než třicet let. Proto musím říct, že naše znalost různých forem umění a kultury ve světě není tak komplexní. V minulých letech se naše pozornost soustředila spíše na Ameriku nebo na velké západoevropské země. Třeba letošní návštěva Česka a Polska je však pro nás překvapující. Při minulé delegaci do Evropy jsme zase byli ve třech pobaltských zemích. Je pro nás překvapující, že právě v těchto zemích je projev kultury a umění velmi bohatý a jsou tu velmi zajímavé různé formy vystoupení. Technika, schopnost umělců je na vysoké úrovni. Je pro nás velmi zajímavá inovace. Právě zde vidíme ten inovativní přístup k umění. Navíc ta inovace se neprojevuje pouze ve formě technické. To znamená, jak se to provede, ale také v duchu umění. Vlastně ta inovace doprovází umění jako celek.

Budu-li velmi upřímný, na světě je spousta pochybností o takzvaném čínském snu. Chceme prostřednictvím kultury, prostřednictvím umění, předat signál z Číny, že čínský národ je národem milovníků míru. To je náš další cíl.

A za třetí máme obrovský zájem získat české umění do Číny. Naším hlavním cílem je tedy nakupovat zde umělecká díla, produkty a přivézt je na čínskou scénu. V průběhu této cesty jsme se spojili s dotyčnými příslušnými orgány a subjekty a projednávali jsme možnosti vzájemné spolupráce. Musím říct, že naše cesta byla velmi úspěšná.

Česká republika je ve srovnání s Čínou velmi malá. Myslíte si, že česká kultura může Číňany oslovit?

Co se týče produktů z čistě tržního hlediska, samozřejmě zajímavé jsou takové, po kterých je na čínském trhu poptávka. V průběhu této cesty jsem se seznámil se spoustou operních a divadelních vystoupení a ten projev je mnohem inovativnější, mnohem novější. Musím říct, že si uvědomujeme, že jsme hodně konzervativní.

Docela zajímavé je, že na základě zdejší prezentace jsem se dozvěděl jednu věc, která je rozdílná mezi Čínou a Českou republikou. Státní soubory tady mají velmi hojnou spolupráci se zahraničím. To v Číně jsou státní umělecké soubory velmi uzavřené a vytváří nové produkty pouze ve svém úzkém kruhu, bez spolupráce s jinými. Proto si myslím, že spolupráce mezi námi by neměla být pouze na bázi čistě nákupu a prodeje, to znamená koupit české umění do Číny a kupovat čínské umění do Česka. Naopak by to mělo být hlubší vzájemné propojení. Měli bychom vytvářet nové produkty vzájemné spolupráce. Vytvářet nové a společně.

Dohodli jste se už během Vaší zdejší návštěvy na něčem konkrétním?

Jak jsem už řekl, cíl naší cesty je seznámit se s českou kulturou a nakupovat českou kulturu. Z hlediska seznamování se dá říci, že jsme rámcově poznali českou kulturu. Z hlediska nákupu ale v současné době vidíme pár problémů. Některá velmi zajímavá vystoupení z Česka jsou velmi kvalitní a na vysoké úrovni, ale neodpovídají a nesplňují předpoklady a požadavky čínského trhu. Čínský divák není zvyklý sledovat takové představení…

V průběhu těch dvou dnů jsme toho viděli spoustu a je potřeba čas, abychom v tom udělali systém a jasno. Po našem návratu na tom začneme pracovat. Každoročně pořádáme veletrh umění, kde je velmi hojná účast. Jenom z čínské strany je tam přes tisíc účastníků. Z těch asi padesáti nám prezentovaných představení vybereme ty, které jsou vhodné pro čínský trh, aby v dubnu příštího roku vyrazily do Číny na tento veletrh. Pozval jsem už Divadelní institut. Chtěli bychom ve spolupráci se Smíšenou česko čínsko komorou vzájemné spolupráce udělat při této příležitosti seminář nebo akci, která se bude specializovat pouze na umění z Česka. Samozřejmě nechceme a ani neočekáváme, že do Číny na tento veletrh vyrazí všechny ty umělecké soubory. Stačí nám, kdyby to bylo třeba v podobě promítání videí nebo ukázek vystoupení. Tak bychom mohli ukázat a představit manažerům různých uměleckých zařízení, aby se seznámili s tím, co Česká republika nabízí. Předpokládám, že následně přijedeme do Česka podruhé s těmito konkrétními zájemci už za konkrétně vybranými partnery. V průběhu této návštěvy by mohli podepsat dohodu o spolupráci. Tohle si myslím, že je velmi efektivní, protože na jedné straně je to velmi rychlá komunikace a na druhé straně není zbytečná útrata, nemusí se platit za nákladné cestování.

Umění v každé zemi musí čelit dvěma problémům. Za prvé jsou to peníze, ale ty si dokážeme nějakým způsobem vyřešit. Ale je potřeba, aby čínští diváci věděli a seznámili se s tím českým uměním. Před tím, než jsem vyrazil do Česka, jsem také nic moc nevěděl. V průběhu své návštěvy jsem si však uvědomil, že české umění je velmi zajímavé. Proto je nejdříve nutná propagace, abychom přilákali diváky do divadel. Můžeme tedy před samotným vstupem umění do Číny udělat takovou skupinovou propagaci a jejím prostřednictvím bychom vyřešili dvě věci. Jednou je seznámení s českým uměním a tou druhou finance, protože bychom touto akcí mohli získat sponzory.

Zaměřujete se nyní na výběr kultury jen z vytipovaných zemí, nebo je to rozšiřování dosavadního okruhu?

Čína je přece jenom velká země, takže naše pozornost se bude věnovat samozřejmě všem zemím na celém světě. Navíc Čína už vybudovala velmi intenzivní kontakt a vztah se zeměmi západní Evropy a Amerikou a ten kontakt a spolupráce budou pokračovat dál. Na rozdíl od minulosti už teď však nehledíme jenom na tyto země, ale už rozšiřujeme svůj okruh i do zemí, jako je Česko. Musím ale říci, že některá díla nejsou vhodná na čínský trh.

Před návštěvou Česka už jste byli v Polsku. Máte tedy srovnání v rámci střední Evropy. Jak se Vám v Čechách líbilo?

Tady se nám nejvíce líbilo pivo. Během pobytu v Polsku jsme toho také viděli mnoho a kolega, který nás celou dobu doprovázel, s námi procestoval spoustu měst a bylo to hodně náročné. V Česku jsme však cítili tu vřelost od Komory. Sice ten výsledek může být podobný nebo stejný, ale je trochu rozdíl v tom, že někdo dělá svoji práci čistě proto, že je to jen jeho práce, a nebo jako Komora, že dělá tu práci proto, že ho to baví a přístup k té práci má, že má srdce v dlaních.

Jak hodnotíte činnost Komory?

Považuji Komoru za organizaci, která sehrává velmi důležitou roli. Činnost Komory pokrývá velikou škáru oblastí. Samozřejmě v Česku také existují různé organizace, které se věnují pouze umění, ale my chceme strategickou spolupráci navázat s Komorou a přes ní ji rozvíjet s odbornými uměleckými subjekty. Musím říct, že v Česku subjektů, kterých dokáží to, co Komora, není mnoho.

Pane řediteli, na co se bude klinika tradiční čínské medicíny soustředit?

Klinika tradiční čínské medicíny by měla v první etapě rozvíjet zejména akupunkturu a léčbu bolesti, následně však předpokládáme plnohodnotný rozvoj včetně herbální medicíny.

Proč jste se pro něco takového rozhodli?

Při hledání možností spolupráce s Čínou jsme se seznámili s modelem kombinace tradiční čínské medicíny a západní medicíny. Čínská medicína je často démonizována a řadou lékařů považována za šarlatánství. My ji chceme zasadit v kontextu medicíny založené na důkazech a poskytnout ji adekvátní prostor. Právě fakultní nemocnice by měla být zárukou kvality celého procesu.

Jaký bude přínos?

Chceme využít prokazatelných výsledků tradiční čínské medicíny v oblasti léčby bolesti, ale využít ji i v anestezii. Měla by sloužit i chronickým pacientům.

 Kdy začne klinika tradiční čínské medicíny fungovat?

Celý proces chceme fakticky spustit na podzim tohoto roku, ale realizace je složitější než se na první pohled zdálo. V tuto chvíli musíme dořešit zejména prostorové umístění.

Jakou formou bude péče poskytována?

Péče bude v první etapě dominantně poskytována ambulantně a formou samoplatby. Následně chceme rozvíjet i péči lůžkovou.

Kde se vezmou lékaři? A kolik jich bude?

Chceme využít čínské i české lékaře. Zatím pracujeme s variantou čtyř týmů. Zde nepochybně může dojít k dalšímu vývoji a celá klinika bude modifikována podle reálného zájmu.

Budou Čechům rozumět?

Jazykovou bariéru musíme jistě brát v potaz. Optimální budou čínští lékaři s kombinací anglického či německého jazyka, čeští lékaři budou komunikaci napomáhat. Uvažujeme ale i o překladateli z čínštiny do češtiny.

Kdo bude léčbu hradit a jakým způsobem?

Tuto formu péče u nás zatím pojišťovna, na rozdíl od sousedního Německa, nehradí. Veškerá péče tedy bude hrazena přímo pacienty. Nemocnice ji nemůže dotovat z jiných zdrojů a celkové hospodaření kliniky musí být vyrovnané.

Plánujete třeba nějakou spolupráci s nějakým čínským zdravotnickým zařízením? Nebo o něčem takovém třeba do budoucna uvažujete?

Navázali jsme spolupráci s provincií Hunan, ale i s Pekingem a Šanghají. Bez této spolupráce si rozvoj kliniky neumíme představit a chtěli bychom zřídit de facto model společného pracoviště, jak se to podařilo právě v Německu.

Pane prezidente, můžete popsat vaše partnerské město?

Naše partnerské město leží v opravdu krásné provincii v hornaté oblasti středozápadní Číny. Má hodně rozvinutý průmysl, je známo především tím, že je tam největší trh drobného zboží. Je tam obrovský prostor pro možnost výroby jakéhokoliv zboží od upomínkových předmětu až po malé technické součástky.

Jaké jsou vztahy s vašimi tamními partnery?

Jsou založené na důvěře, přátelství, porozumění a respektu. Nejvyšší představitel tohoto města navštívil Náchod, já jsem byl v Jinhua. Musím říci, že nejvyššího představitele tohoto města velmi zaujala především produkce náchodského pivovaru. Při mé loňské podzimní návštěvě v Číně jsme se pak bavili i o možnostech investic v regionu Náchodsko.

Rýsují se nějaké příležitosti?

O příležitostech už jsem jednal s některými zástupci podniků na Náchodsku. Myslím si, že tady máme několik možných příběhů, které bychom s druhou, vlastně dnes už možná první, nejsilnější ekonomikou na světě mohli rozvíjet.

Uzavřel Náchod s čínským Jinhua nějakou dohodu?

Ano, město Náchod má v tuto chvíli s tímto městem podepsáno prohlášení o společné spolupráci, o možnosti výměny investičních příležitostí, kulturních aktivit a především pracovních příležitostí. Dvacetitisícový Náchod má tedy dohodu o spolupráci s městem, které má pět a půl milionu obyvatel a jeho rozpočet je velký jako polovina toho České republiky. Je pravda, že na tu vzdálenost je to partnerství složitější. Jsme ale pyšní na to, že jsme středně velké město, které i přesto má tuto spolupráci potvrzenu. V České republice má třeba Městská část Praha 1 partnerství s pekingským distriktem Chaoyang či Plzeň s Hangzhou.

Vážený pane premiére Tusku, vážení vedoucí činitelé, dámy a pánové:

Po 25 letech jsem opět v Polsku v této starobylé a magické zemi a vnímám zde zcela nové dojmy. Pracovitost a inteligence velkolepého polského lidu je evidentní, země kypí vitalitou a prosperitou. Polsko úspěšně čelí mezinárodní finanční krizi, jeho ekonomika postupně roste, finanční sektor si udržuje stabilitu, mezinárodní postavení a vliv Polska se neustále posiluje. Pociťujeme proto za Polsko jakožto našeho strategického partnera upřímnou radost!

Čínský i polský lid pojí přátelství a dobré partnerské vztahy. V posledních letech se bilaterální vztahy postupně dostávají na novou platformu. Včera jsme s panem premiérem Tuskem uskutečnili komplexní a významné setkání, jež přineslo plno výsledků, dosáhli jsme důležitých konsensů, co se týče prohlubování přátelství a spolupráce mezi oběma zeměmi: chceme vybudovat mechanismus pravidelných setkání na úrovni předsedů vlád, posílit kontakty na vysoké úrovni; založíme výbor pro spolupráci mezi vládami obou zemí, zkoordinujeme spolupráci ve všech oblastech; obě strany stanoví středně dlouhodobý plán pro ekonomickou a obchodní spolupráci, vybudujeme řídící výbor pro spolupráci v průmyslu, posílíme spolupráci v takových oblastech jako jsou investice, infastruktura, high-tech či nové zdroje energie, podnítíme rovnovážný růst vzájemného obchodu, budeme usilovat o to, aby se během 5 let tento růst znásobil; i nadále budeme upevňovat výměnu v oblasti kultury, vzdělání, turismu, mládeže či výměnu mezi městy obou zemí. Tyto kroky vnesou nový silný impuls do rozvoje vztahů strategického partnerství mezi oběma zeměmi, budou mít široký a dalekosáhlý pozitivní vliv.

Dámy a pánové:

V červnu loňského roku, během konání 1. ročníku ekonomického fóra Číny a států Střední a Východní Evropy v Maďarsku, vyjádřili vedoucí činitelé a firmy některých evropských států přání rozvinout spolupráci s Čínou na úrovni regionální, já s tím zcela souhlasím. Dnes se proto setkáváme v krásné Varšavě, abychom společně vytvořili plán ekonomické a obchodní spolupráce. Chtěl bych vyjádřit upřímné poděkování polské vládě za její pečlivou organizaci a srdečné přijetí a vzdát hold lidem všech společenských vrstev za jejich dlouhodobé snahy o přátelskou spolupráci mezi Čínou a zeměmi Střední a Východní Evropy!

Ekonomická a obchodní spolupráce je nejživější oblastí s největším potenciálem pro vztahy mezi Čínou a zeměmi Střední a Východní Evropy. V roce 2001 činil vzájemný obchod pouhých 4,3 mld. USD, v roce 2011 dosáhl 52,9 mld. USD, což představuje roční nárůst 27,6%. I přes mezinárodní finanční krizi vzájemný obchod roste, z toho čínský dovoz ze zemí Střední a Východní Evropy ročně roste o 30%. Vzájemné investování je čím dál tím intenzivnější, investice čínských firem v zemích Střední a Východní Evropy pokrývají taková odvětví jako je chemický průmysl, strojírenství, domácí spotřebiče, telekomunikace, automobilový průmysl či nové zdroje energie, investování se však rozvíjí i do takových oblastí jako je zemědělství, finančnictví či věda a technika, což představuje zvětšující se přínos pro růst místní ekonomiky a zaměstnanosti. Vidíme i první výsledky vzájemné spolupráce v oblasti budování infrastruktury, symbolickým projektem je např. most před řeku Dunaj v Bělehradě.

Výměna v oblasti lidských zdrojů byla vždy důležitou hnací silou bilaterálních vztahů. V současné době existuje 37 spřátelených regionů Číny a zemí Střední a Východní Evropy a 58 spřátelených měst. Ve Střední a Východní Evropě se čím dál tím více lidí učí čínský jazyk, nachází se zde na 58 Konfuciových institutů a Konfuciových učeben. V roce 2011 navštívilo Čínu na 230 tis. lidí ze Střední a Východní Evropy, počet čínských turistů, kteří navštívili Střední a Východní Evropu jako svou první destinaci, se blíží 75 tis. Kontakty mezi lidmi obou regionů narůstají, vzájemné pochopení a přátelství se prohlubuje.

Přestože mezi Čínou a zeměmi Střední a Východní Evropy existují rozdíly ve společenském zřízení, ve vnitrostátních podmínkách či v kultuře, nemohou tyto rozdíly změnit naše společné přání a pevnou důvěru v rozvoj přátelských vztahů. Postačí, když se budou obě strany i nadále vzájemně respektovat, zachovávat rovné zacházení a budovat oboustranně výhodnou spolupráci, pak budeme jistě moci upevnit tradiční přátelství a realizovat společný rozvoj.

Dámy a pánové:

V tomto roce zaznamenává ekonomická situace ve světě jisté zlepšení, avšak základy obnovy jsou velice slabé, existuje zde relativně velká nejistota. Čína a země Střední a Východní Evropy musejí společně čelit těmto výzvám, a to v souladu se základními zájmy obou stran. Čínská strana si co nejupřímněji přeje prohloubit přátelské vztahy se zeměmi Střední a Východní Evropy, usilovně povznést úroveň pragmatické spolupráce a vytvořit štěstí pro lid obou regionů.

1. Musíme rozšířit rozsah spolupráce. Přáním čínské strany je společným úsilím se zeměmi Střední a Východní Evropy vzájemně rozšířit a otevřít trh, čínská strana se bude snažit, aby vzájemný obchod dosáhl do roku 2015 hodnoty 100 mld. USD. Čínská strana chápe obavy zemí Střední a Východní Evropy o nerovnováhu v obchodu, a přeje si dovážet ještě více produktů ze Střední a Východní Evropy, hodlá firmám z tohoto regionu usnadnit jejich účast na výstavách a veletrzích konaných v Číně. Čínská strana hodlá v brzké době vyslat do Střední a Východní Evropy „Misi pro propagaci obchodu a investic“, bude ještě usilovněji pobízet čínské firmy, aby ve Střední a Východní Evropě investovaly a zakládaly zde své pobočky. Doufáme, že v tomto ohledu se nám dostane podpory a pomoci všech zemí.

2. Chceme rozšířit oblast spolupráce. Rozšíření zahrnuje obchod, investice, infrastrukturu a další oblasti spolupráce ve všech směrech. Požadavky zemí Střední a Východní Evropy na výstavbu infrastruktury jsou velké, čínské firmy mají zralé technologie a bohaté zkušenosti co se týče plánování, návrhů a výstavby, náklady na projekty jsou cenově přijatelné, budoucnost oboustranné spolupráce je široká. Čínská strana navrhuje založit „Odborný poradní výbor pro vybudování dopravní sítě“, kterého se může každá země účastnit podle svých vlastních principů, chceme společně prozkoumávat možnost budovat demonstrativní síť vysokorychlostních silnic a železnic ve Střední a Východní Evropě skrze různé formy spolupráce jako např. společnými podniky či uzavíráním společných smluv. Čínská strana navrhuje založit Alianci Číny a Střední a Východní Evropy pro podporu turismu, a tak vzájemně podporovat produkty cestovního ruchu, společně rozvíjet turistické linky, prozkoumávat možnost zavedení ještě většího počtu přímých leteckých spojení. Vítáme společnosti ze zemí Střední a Východní Evropy, aby se zúčastnili Mezinárodního veletrhu cestovního ruchu pořádaného letos na podzim v čínské Šanghaji, čínská strana chce poskytnout asistenci při pořádání propagačních akcí Číny a Střední a Východní Evropy, jež představují specifické produkty cestovního ruchu.

3. Chceme zdravý mechanismus spolupráce. Je třeba, aby obě strany pokračovaly v pořádání ekonomických a obchodních fór, aby pořádaly setkání vedoucích činitelů; čínská strana založí Kancelář pro spolupráce mezi Čínou a zeměmi Střední a Východní Evropy, která bude zodpovídat za komunikační koordinaci a bude podporovat realizaci konsensů, jichž obě strany dosáhnou; agentury pro podporu vzájemného obchodu a investic musí spolupracovat a vybudovat obchodní informační platformu, jejímž stěžejním úkolem bude vytvoření těsné spolupráce malých a středně velkých společností; čínská strana si přeje s ještě větším počtem zemí Střední a Východní Evropy podepsat dohodu o směně svých měn, rozvinout účtování přeshraničního obchodu v místní měně, vzájemně budovat bankovní pobočky.

4. Chceme položit dobré základy naší spolupráci. Čínská strana bude v příštím roce iniciativně pořádat „Fórum kulturní spolupráce mezi Čínou a Střední a Východní Evropou“, bude ještě více podporovat kulturní akce pořádané oběma stranami; obě strany musí posílit dialog v oblasti politiky vzdělání, podpořit výměnu v oblasti vysokého školství a rozšířit spolupráci v oblasti výuky jazyků; je třeba podpořit vzájemnou výměnu v oblasti televizních a rozhlasových pořadů, v oblasti společného tvoření filmů či výměny lidských zdrojů; je třeba povzbudit spřátelená města k rozvoji svých předností a k podpoře oboustranného rozvoje spolupráce na místní úrovni. Mládež je nadějí pro přátelství mezi generacemi obou regionů, v příštím roce Čína iniciativně uspořádá první „Fórum mladých politiků Číny a zemí Střední a Východní Evropy“, vítáme mládež ze všech zemí, aby se této akce aktivně zúčastnila.

Pro efektivní podporu pragmatické spolupráce se zeměmi Střední a Východní Evropy se čínská vláda rozhodla pro speciální úvěr v hodnotě 10 mld. USD a pro určité procento preferenčních půjček s úmyslem použít je na podporu takových projektů vzájemné spolupráce jako jsou infrastruktura, high-tech či zelená ekonomika; budeme iniciovat založení Fondu pro spolupráci v oblasti investic mezi Čínou a Střední a Východní Evropou, v prvním období je cílem získat pro fond 500 mil. USD; podle skutečné situace a podle potřeb zemí Střední a Východní Evropy budeme podporovat čínské firmy, aby společně s těmito zeměmi v následujících pěti letech vybudovali ekonomickou a technologickou zónu; během pěti let poskytneme zemím Střední a Východní Evropy pět tisíc stipendií, pozveme tisíc studentů, aby v Číně studovali čínský jazyk, vyšleme tisíc studentů a učenců, aby se v zemích Střední a Východní Evropy učili a konali zde výměnu; založíme „Fond pro výzkum vztahů mezi Čínou a Střední a Východní Evropou“, čínská strana ročně poskytne 2 mil. RMB pro financování tohoto výzkumu.

Dámy a pánové:

Přátelské vztahy mezi Čínou a zeměmi Střední a Východní Evropy čelí významným a rychle se rozvíjejícím příležitostem, jež letos vítají jaro plné nadějí. Pokud zasadíme semena spolupráce, pak jistě budeme moci sklidit bohatou úrodu. Významná polská vědkyně Marie Curie kdysi řekla: “Pokud budeme žít podle našich ideálů, svobodného ducha, odvahy a vytrvalosti, jistě budeme moci dosáhnout krásných zítřků”. Postupujme společnými silami kupředu a sepišme novou kapitolu přátelských vztahů Číny a zemí Střední a Východní Evropy.

Děkuji Vám!

Zdroj: Agentura Nová Čína, Foto: Wang Hua