Novoroční jarní svátky a rok Ohnivé opice
Staří Číňané uměli dobře pozorovat přírodní jevy a nebeské úkazy, podle nichž řídili zemědělské práce. Již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem používali lunární kalendář, který byl založen na dvanácti měsících o dvaceti devíti a třiceti dnech. Měsíce začínaly novoluním a úplněk připadal na patnáctý den. Tento lunární kalendář se používá dodnes. Počítají se podle něj data tradičních svátků, především příchod nového lunárního roku, který připadá na druhé novoluní po zimním slunovratu, tedy mezi polovinu ledna a polovinu února gregoriánského kalendáře.
Lunární kalendář se začal později kombinovat se solárním kalendářem, který skládá rok z dvaceti čtyř úseků. Tyto úseky též vycházely z dění v přírodě, a podle toho se nazývají. Kombinace lunárního a solárního kalendáře se používá dodnes. Lunární kalendář je pohyblivý, zatímco solární je pevný. Proto solární začátek jara a lunární nový rok obvykle nepřipadají na stejné datum, i když se to může stát.
Číňané počítají roky v šedesátiletých cyklech, které vznikají kombinací tak zvaných dvanácti pozemských větví s pěti prvky, jimiž jsou voda, dřevo, oheň, země a kov. Snad někdy koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu pod vlivem buddhismu a kultur střední Asie a Indie začal být k jednotlivým rokům „pozemských větví“ přiřazován symbol zvířete. V tomto zvířetníku je devátým tvorem opice. Symbolika zvířat a prvků hrála velkou roli v různých věštebných praktikách. Odvozovaly se od nich charakteristiky světových stran, barev, chutí, ale i lidských povah. V tradičním kalendáři jednotlivá zvířata přikládala významy nejen celému roku, ale i kratším časovým úsekům, například hodinám během dne i noci. Během šedesátiletého cyklu se tedy vystřídá dvanáct zvířat spolu s pěti prvky.
Symbolem lunárního roku 2016 je Ohnivá opice. Opice, zvaná čínsky „chu“ je podle tradičního výkladu chytrá, energická a moudrá. Dobře a rychle se přizpůsobuje novým úkolům. Může být však i náladová, povýšená a ješitná. Rychle střídá nálady, což je ještě podpořeno prvkem ohně.
Nový lunární rok začíná novoročními svátky, zvanými též Svátky jara,které připadají na druhé novoluní po zimním slunovratu. Je to nejdůležitější z čínských tradičních svátků. Slaví se dodnes nejen v Číně a jihovýchodní Asii, kde byl tradičně velký vliv čínských komunit,ale i v jiných zemích. Tento svátek se slaví několik dní. Tradičně se každý sváteční den vykonávaly určité činnosti, nebo se naopak dodržoval klid. Řada tradičních obřadů se týkala domácnosti a rodiny, neboť takto bylo třeba zajistit prosperitu a štěstí. Již před začátkem svátečního období bylo třeba doma uklidit a zbavit se starých věcí. Dodržování dnů, kdy se naopak neměla vykonávat žádná práce, mělo přinést rodině v novém roce klid.
Rodinné štěstí a prosperitu symbolizovala speciální jídla, například kaše z pěti druhů obilovin ochucená „pěti chutěmi“ podle tradiční nauky o pěti prvcích. Nejtypičtějším pokrmem jsou dodnes taštičky, které se připravují z těsta a jsou plněné masovou nebo zeleninovou naplní. Protože na novoroční svátky se musí sejít celá rodina, a je třeba proto připravit velké množství jídla, účastní se časově náročné přípravy obvykle co nejvíce členů rodiny. Všichni se vzájemně baví. Zábava musí být pořádně veselá a hlučná, aby byl následující rok také tak šťastný.
Patnáctý den po lunárním novém roce se slaví svátek lampionů zvaný „Večer prvního měsíce“. Vyvěšují se lampiony a pořádají se lampionové průvody. Protože se dříve věřilo, že během novoročních oslav přicházejí zemřelí návštívit své rodiny, lampionové průvody je měly odvést zpět, odkud přišli. Dříve i dnes jsou také oblíbenou zábavou ohňostroje, rachejtle a petardy, které měly zahánět zlé síly.
V Číně jsou dodnes novoroční svátky příležitostí k setkání rodin. Číňané cestují v tu dobu i z daleka, aby se celá rodina sešla. Tento svátek se však slaví i v zemích, kde čínské komunity tvoří jen malou část obyvatelstva. Zajímavá je především symbolika čínského zvěrokruhu, zejména v porovnání se znameními našeho Zvířetníku. Kromě toho, i když na přelomu ledna a února bývá ještě chladno a nevlídno, představují čínské novoroční svátky lákavou možnost oslavit brzký příchod jara.
Helena Heroldová, sinoložka
