Program oslav čínského nového roku na Výstavišti Praha Holešovice je letos opravdu nabitý – kromě výstavy tradičních čínských lampionů a postav vojáků terakotové armády, různých českých i čínských dobrot, také potravu pro duši – kulturní program, který zahrnuje i „lví tanec“. Jeho pohyby vycházejí z čínských bojových umění a v Číně je součástí každého většího svátku již od dynastie Chan (2. století př. n. l.).

Čínská opera je proslulá po celém světě. Jedním z význačných rysů je proměna masek. Umělec je jich schopen vystřídat až 18 a to aniž by divák viděl, jak je vyměňuje, přestože umělec je přímo před ním. Toto umění je do dnešních dní střeženým tajemstvím a pouze umělec ví, jak tento fascinující systém funguje. Nechte se okouzlit orientálním uměním 6. a 7. února na pražském výstavišti!

Na oslavě čínského nového roku v Praze Holešovicích uslyšíte i řadu lidových písní z různých oblastí Číny. Přijďte si je poslechnout a poznat zajímavé čínské hudební nástroje jako je např. suo-na či er-chu.

V rámci doprovodného programu oslav nového čínského roku v Praze vás čeká i ukázka výroby ornamentů či obrazů z papíru. Věděli jste, že toto lidové umění je zaregistrováno v UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví? Přijďte si pro originální dárek od čínských umělců zdarma!

Na čínské novoroční svátky se musí sejít celá rodina, a tak je zapotřebí připravit velké množství jídla. Časově náročné přípravy se obvykle účastní mnoho členů rodiny, všichni si povídají, zábava musí být pořádně veselá a hlučná, aby byl následující rok také tak šťastný. I na vás čeká během oslavy v Praze ve dnech 6. a 7. února spousta zábavy.

Na nový rok rodinné štěstí a prosperitu symbolizovala v Číně dokonce speciální jídla, například kaše z pěti druhů obilovin ochucená „pěti chutěmi“ podle tradiční nauky o pěti prvcích. Typickým pokrmem jsou dodnes taštičky, které se připravují z těsta a jsou plněné masovou nebo zeleninovou náplní. Přijďte ochutnat ukázky tradiční čínské kuchyně na oslavu čínského nového roku na holešovické výstaviště.

A víte, proč je jedno z nezbytných jídel na novoročním stole ryba? V čínštině se totiž vyslovuje stejně jako „dostatek“ nebo „přebytek“. Věta „Každý rok rybu!“ zní tudíž stejně, jako „Každý rok dostatek!“

Příchod čínského nového roku ohnivé opice oslaví miliony lidí po celém světě. Stane se tak nejen v Číně, ale například i v New Yorku, v Londýně, v Sydney a také v Praze. V prostorách Křižíkovy fontány na Výstavišti Praha Holešovice je při této příležitosti ve dnech 6. a 7. února připraven atraktivní program. V neděli 7. února po 17-té hodině navíc návštěvníci spatří velký novoroční ohňostroj. Nebe nad Prahou rozzáří symbolicky v  době, kdy odbije půlnoc čínského času.

Desítky zářících barevných lampionů, dynamická umělecká vystoupení, pestré tradiční kroje, čínští akrobaté či velký novoroční ohňostroj. To neodmyslitelně patří k oslavám čínského nového roku a ani v Praze nebudou tato představení a atrakce chybět. K velkým lákadlům patří například lví tanec, vystoupení hudebníků, ale také výstava lampionů v podobě postav vojáků terakotové armády či tradičních čínských lampionů. Připravena je i ochutnávka pokrmů čínské a české kuchyně a degustace 34 druhů piv regionálních pivovarů skupiny Lobkowicz a mnoho dalšího (podrobnosti naleznete v části Program na těchto stránkách nebo v následujícím článku)

Zlatým hřebem oslav čínského nového roku v Praze bude novoroční ohňostroj, který nebe nad Křižíkovou fontánou na pražském výstavišti rozzáří v neděli 7. února po 17-té hodině. Symbolicky propojí Prahu s Čínou. Nebe totiž rozzáří ve chvíli, kdy v Číně nastane půlnoc a ohňostroje a oslavy pro Číňany nejdůležitějšího svátku propuknou naplno i tam.

Oslava čínského nového roku v Praze se uskuteční ve dnech 6. a 7. února od 10.00 do 19.00 hodin a vstup na akci je zdarma.

Aby mohli oslavit příchod čínského nového roku v rodinném kruhu a prožít radostné chvíle spolu se svými blízkými, cestují Číňané i tisíce kilometrů. Novoroční setkání jsou důležitou čínskou tradicí, oslavy jsou dokonce hlavním čínským svátkem. Stejně tak mohou příjemné chvíle spolu se svými rodinami strávit i všichni návštěvníci Oslavy čínského nového roku na Výstavišti Praha Holešovice ve dnech 6. a 7. února 2015 od 10.00 do 19.00 hodin. Při příležitosti vítání čínského roku ohnivé opice je připraven pestrý program, v rámci něhož si každý bude moci najít to své. Oslava se uskutečná v prostorách Křižíkovy fontány a v jednom z přilehlých zastřešených a vyhřívaných pavilonů. Vstup na akci je zdarma.

Návštěvníci budou moci obdivovat umění a pestrobarevné kroje členů uměleckých souborů z Pekingu a provincie Hebei. Ti během kulturních vystoupení předvedou tradiční lví tanec, akrobatická vystoupení, zahrají i na hudební nástroje. Malé i velké návštěvníky jistě zaujmou lampiony v podobě postav vojáků slavné terakotové armády, a to v životní velikosti (na snímku), i lampiony tradiční. U stánků budou své umění předvádět řemeslníci a umělci z provincie Hebei.

Atraktivní podívanou slibuje velký ohňostroj, který rozzáří nebe nad výstavištěm v neděli v podvečer po 17-té hodině.

Po oba dva dny je také připravena ochutnávka tradičních čínských jídel, ale i pokrmů české kuchyně. A chybět nebude ani degustace 34 druhů piv regionálních pivovarů skupiny Lobkowicz. Ochutnávat se budou čínské čaje.

Pro návštěvníky je dále připravena třeba fotostěna, kde se budou moci nechat na památku zvěčnit, či zábavný smilebox. Mohou se těšit i na hodinu čínštiny nebo ukázky umění kaligrafie s možností zkusit si tuto dovednost malování čínského písma. Prezentováno bude i tradiční umění výroby z papíru. Připraveny jsou rovněž ukázky bojových umění, která si bude možno vyzkoušet. Malým návštěvníkům jistě udělá radost malování na obličej nebo balónky ve tvaru zvířátek.

Program Oslavy čínského nového roku v Praze tak jistě nabídne řadu atrakcí a zajímavou podívanou pro návštěvníky všeho věku a zájmu. Přijďte se podívat na Výstaviště Praha Holešovice ve dnech 6. a 7. února do 10.00 do 19.00 hodin.

Čínská kultura dává velký důraz na symbolismus. Od starověku kladou Číňané skryté významy a hluboký smysl v podstatě všemu v životě. Tak není překvapivé, že i barvy mají velkou důležitost. Čína nevidí oheň jako symbol destrukce a nebezpečí jako jiné národy, ale považuje ho za velice užitečný, prospěšný a dobrý. Protože červená je barva ohně, je považována za znamení štěstí a prosperity.

Na čínský nový rok dávají dospělí dětem červené obálky s penězi. Pro děti peníze, které v tomto období dostanou, často představují kapesné na celý rok. Obálka je červená právě proto, že červená je barva štěstí. Červená je i důležitou barvou při svatbách a nevěsta musí mít alespoň jedny šaty červené.

Velkou roli v čínských věštebných praktikách hrála symbolika zvířat a prvků. Odvozovaly se od nich charakteristiky světových stran, barev, chutí, ale i lidských povah. V tradičním kalendáři jednotlivá zvířata přikládala významy nejen celému roku, ale i kratším časovým úsekům, například hodinám během dne i noci. V šedesátiletém cyklu se vystřídá celkem dvanáct zvířat v kombinaci s pěti prvky, kterými jsou dle čínské tradice voda, dřevo, oheň, země a kov.

Na obrázku vidíte čínský zvěrokruh.

Příchod čínského nového roku je nejdůležitější z čínských tradičních svátků. Slaví se přitom nejen v Číně, ale v celé východní Asii a na mnoha místech po celém světě včetně světových metropolí. Zajímavostí je, že jedny z největších oslav mimo Čínu se konají například v Londýně či v Sydney.

Čínský rok začíná s novým lunárním rokem a novoročními svátky připadají na druhé novoluní po zimním slunovratu. Představují tak i možnost oslavit brzký příchod jara, a proto jsou nazývány Svátky jara.

Součástí těchto oslav se stane i Praha, a to ve dnech 6. a 7. února 2015 na Výstavišti Praha Holešovice.

Zde se můžete podívat na video, které zve k oslavám po celém světě:

V Praze se o víkendu ve dnech 6. a 7. února 2016 uskuteční Oslava čínského nového roku. Stane se tak na Výstavišti Praha Holešovice v prostorách Křižíkovy fontány. Na přivítání nadcházejícího roku opice je připraven atraktivní program a vstup na akci je zdarma.

Na návštěvníky čeká ohňostroj, vystoupení uměleckých souborů z Pekingu a provincie Hebei, atraktivní podívanou slibuje i výstava tradičních čínských lampionů a lampionů v podobě postav vojáků slavné terakotové armády. Chybět nebudou ukázky čínských umění a řemesel. Bude také možné ochutnávat pokrmy čínské i české kuchyně. Po celou dobu konání akce bude možné ochutnávat piva regionálních pivovarů skupiny Lobkowicz.

Oslavy čínského nového roku budou probíhat v sobotu a v neděli od 10.00 do 19.00 hodin. Vystoupení uměleckých souborů z Pekingu a provincie Hebei jsou plánována vždy od 13.00 do 14.30 hodin a od 16.00 do 17.30 hodin. Součástí oslav je také ohňostroj, který se uskuteční v neděli v 17.00 hodin.

Akce je kulturní, nepolitickou aktivitou. Organizuje ji Smíšená česko čínská komora vzájemné spolupráce spolu s Velvyslanectvím Čínské lidové republiky v České republice a společností SÁGL Production.

Další podrobnosti naleznete postupně na těchto stránkách.

Staří Číňané uměli dobře pozorovat přírodní jevy a nebeské úkazy, podle nichž řídili zemědělské práce. Již ve druhém tisíciletí před naším letopočtem používali lunární kalendář, který byl založen na dvanácti měsících o dvaceti devíti a třiceti dnech. Měsíce začínaly novoluním a úplněk připadal na patnáctý den. Tento lunární kalendář se používá dodnes. Počítají se podle něj data tradičních svátků, především příchod nového lunárního roku, který připadá na druhé novoluní po zimním slunovratu, tedy mezi polovinu ledna a polovinu února gregoriánského kalendáře.

Lunární kalendář se začal později kombinovat se solárním kalendářem, který skládá rok z dvaceti čtyř úseků. Tyto úseky též vycházely z dění v přírodě, a podle toho se nazývají. Kombinace lunárního a solárního kalendáře se používá dodnes. Lunární kalendář je pohyblivý, zatímco solární je pevný. Proto solární začátek jara a lunární nový rok obvykle nepřipadají na stejné datum, i když se to může stát.

Číňané počítají roky v šedesátiletých cyklech, které vznikají kombinací tak zvaných dvanácti pozemských větví s pěti prvky, jimiž jsou voda, dřevo, oheň, země a kov. Snad někdy koncem prvního tisíciletí našeho letopočtu pod vlivem buddhismu a kultur střední Asie a Indie začal být k jednotlivým rokům „pozemských větví“ přiřazován symbol zvířete. V tomto zvířetníku je devátým tvorem opice. Symbolika zvířat a prvků hrála velkou roli v různých věštebných praktikách. Odvozovaly se od nich charakteristiky světových stran, barev, chutí, ale i lidských povah. V tradičním kalendáři jednotlivá zvířata přikládala významy nejen celému roku, ale i kratším časovým úsekům, například hodinám během dne i noci. Během šedesátiletého cyklu se tedy vystřídá dvanáct zvířat spolu s pěti prvky.

Symbolem lunárního roku 2016 je Ohnivá opice. Opice, zvaná čínsky „chu“ je podle tradičního výkladu chytrá, energická a moudrá. Dobře a rychle se přizpůsobuje novým úkolům. Může být však i náladová, povýšená a ješitná. Rychle střídá nálady, což je ještě podpořeno prvkem ohně.

Nový lunární rok začíná novoročními svátky, zvanými též Svátky jara,které připadají na druhé novoluní po zimním slunovratu. Je to nejdůležitější z čínských tradičních svátků. Slaví se dodnes nejen v Číně a jihovýchodní Asii, kde byl tradičně velký vliv čínských komunit,ale i v jiných zemích. Tento svátek se slaví několik dní. Tradičně se každý sváteční den vykonávaly určité činnosti, nebo se naopak dodržoval klid. Řada tradičních obřadů se týkala domácnosti a rodiny, neboť takto bylo třeba zajistit prosperitu a štěstí. Již před začátkem svátečního období bylo třeba doma uklidit a zbavit se starých věcí. Dodržování dnů, kdy se naopak neměla vykonávat žádná práce, mělo přinést rodině v novém roce klid.

Rodinné štěstí a prosperitu symbolizovala speciální jídla, například kaše z pěti druhů obilovin ochucená „pěti chutěmi“ podle tradiční nauky o pěti prvcích. Nejtypičtějším pokrmem jsou dodnes taštičky, které se připravují z těsta a jsou plněné masovou nebo zeleninovou naplní. Protože na novoroční svátky se musí sejít celá rodina, a je třeba proto připravit velké množství jídla, účastní se časově náročné přípravy obvykle co nejvíce členů rodiny. Všichni se vzájemně baví. Zábava musí být pořádně veselá a hlučná, aby byl následující rok také tak šťastný.

Patnáctý den po lunárním novém roce se slaví svátek lampionů zvaný „Večer prvního měsíce“. Vyvěšují se lampiony a pořádají se lampionové průvody. Protože se dříve věřilo, že během novoročních oslav přicházejí zemřelí návštívit své rodiny, lampionové průvody je měly odvést zpět, odkud přišli. Dříve i dnes jsou také oblíbenou zábavou ohňostroje, rachejtle a petardy, které měly zahánět zlé síly.

V Číně jsou dodnes novoroční svátky příležitostí k setkání rodin. Číňané cestují v tu dobu i z daleka, aby se celá rodina sešla. Tento svátek se však slaví i v zemích, kde čínské komunity tvoří jen malou část obyvatelstva. Zajímavá je především symbolika čínského zvěrokruhu, zejména v porovnání se znameními našeho Zvířetníku. Kromě toho, i když na přelomu ledna a února bývá ještě chladno a nevlídno, představují čínské novoroční svátky lákavou možnost oslavit brzký příchod jara.

Helena Heroldová, sinoložka

Exotická podívaná na tanečníky v pestrobarevných krojích, dech beroucí vystoupení akrobatů, rytmy čínského ženského bubenického souboru či ukázky bojových umění. To obdivovaly tisíce návštěvníků během oslav čínského nového roku ovce ve dnech 18. – 22. 2. 2015  v Praze na Staroměstském náměstí.

Zde se můžete podívat na krátkou videoreportáž:

Tisíce lidí ve dnech 18.- 22. února 2015 na Staroměstském náměstí v Praze obdivovaly tradiční čínské tance a zpěvy, pestrobarevné kroje či velkolepé umění čínských akrobatů. Příležitostí k tomu byly stejně jako v desítkách měst po celém světě oslavy příchodu čínského nového roku.

Tradiční čínské tance, zpěvy a akrobacii představili členové uměleckého souboru Charm Xiang Xi z provincie Hunan. Další, tentokrát hudební vystoupení, přivezla skupina bubenic Red Women Drum Group z pekingského distriktu Chaoyang. A pražské Wushu Centrum si k této výjimečné příležitosti připravilo vystoupení Lvího tance a ukázky bojového umění kung-fu.

Zajímavá a pro Středoevropany exotická podívaná lákala natolik, že se kvůli shlédnutí vystoupení zastavovali i mnozí náhodně kolemjdoucí. Například při každém dalším a náročnějším kousku akrobatů diváci lapali po dechu a trnuli v úžasu, aby vzápětí akrobatům tleskali na znamení uznání a obdivu. Ostatně potlesk stovek lidí, které přihlížely jednotlivým vystoupením, dokládal úspěch celé akce. Té navíc po většinu času konání přálo slunečné jarní počasí, takže se naplnila i symbolika příchodu čínského nového roku. Je totiž označován také jako Svátek jara.

„Čínský nový rok je důležitým svátkem čínského národa. Je to čas rodinného sjednocení. Všichni si v rodinném kruhu přejí štěstí a plni vzájemné lásky, přátelství a citu k domovu vítají nový rok. Tato nezapomenutelná a nepřerušitelná kulturní paměť a silný vztah k vlasti jsou živým projevem soudržnosti a solidarity čínského národa,“ uvedla velvyslankyně Čínské lidové republiky v ČR Její Excelence paní Ma Keqing.

Oslava čínského nového roku se stejně jako v Praze konala v celkem 335 městech a ve 119 zemích a regionech. Jedná se o multikulturní oslavu, která má přiblížit tisícileté tradice, kulturu a umění nejlidnatější země světa.

„Rád bych popřál při příležitosti Čínského nového roku všem čínským občanům krásné prožití jarního svátku, hodně štěstí, zdraví a pohody v nadcházejícím roce Ovce. Vítám, že se Praha připojuje ke světovým metropolím jako je Londýn, Řím nebo Paříž a obyvatelům naší země se představí čínská kultura a čínské tradice spojené s jejich nejvýznamějším čínským svátkem. Těším se zároveň na pokračování vzájemné spolupráce našich zemí i občanů,“ uvedl pro čínská média premiér ČR pan Bohuslav Sobotka.

Kromě kulturních vystoupení bylo možno spatřit také výstavu čínských lampionů, tradičního atributu oslav Čínského nového roku. Ta byla stejně jako další atrakce přivezena až z čínské provincie Jiangsu.

Akce na Staroměstském náměstí se stala jednou z aktivit, která má mj. napomoci přilákat do hlavního města ČR více čínských turistů a podpořit tak cestovní ruch a navazující služby. Čínští turisté totiž patří k nejrychleji rostoucí komunitě návštěvníků Prahy.

„Letošní rok je podle lunárního kalendáře rokem ovce, která symbolizuje mír, klid a směřování k dobrému. Těším se, že i čínsko-české vztahy ve svém trvalém rozvoji postoupí na další úroveň,“ sdělila Její Excelence paní velvyslankyně.

Oslava příchodu čínského nového roku je nejvýznamnějším čínským svátkem a hlavním svátkem v jihovýchodní Asii. Je také nazývána Svátkem jara a Svátkem lampionů. Slaví se na lunární Nový rok, který přichází druhý měsíc po zimním slunovratu. Lidé si během těchto svátků přejí dlouhý a šťastný život, obdarovávají se penězi nebo dárky, které jsou baleny do červeného papíru. Tato barva je totiž symbolem štěstí a života a obdarovávanému má přinést požehnaný rok.

Oslavu čínského nového roku Ovce na Staroměstském náměstí organizovala Smíšená česko čínská komora vzájemné spolupráce v úzké součinnosti s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v České republice a Městskou částí Praha 1. Záštitu nad touto kulturní akcí převzal Magistrát hlavního města Prahy.